Okoloběhnutá Praha

Každý z nás je na něco hrdý. Jsou věci, na které je člověk hrdý jen proto, aby měl být vůbec na co hrdý. A pak je tu fakt, že jsem si OPRAVDU pořídil koloběžku, OPRAVDU na ní umím jezdit a OPRAVDU na ní jezdím. Ano, na toto jsem patřičně hrdý já, který jsem loni prodal kolo kvůli bolesti zad (asi jsem na něm neuměl jezdit, pročež jsem na něm nejezdil.) Pro úplnost dodám, že se mezi koloběhny řadím od začátku května, kdy mi kýžený šlapohyb dorazil. Výrobcem není nikdo jiný než pan Petr Vavruša a typem, pro který jsem se rozhodl, je K7 v plné polní. Brno, ač největším maloměstem, dá se projet poměrně rychle a vcelku snadno. Není to sice špatné na kondiční ježdění, ale pocitu objevování se nic nevyrovná. A proto jsem se rozhodl, že předposlední srpnový víkend strávím v Praze, průzkumem tamních cyklostezek, stejně jako jakýchsi obecných podmínek, umožňujících provozování koloběhu v rámci našeho nejmenšího velkoměsta... Udělejte si kávičku a druhou bych prosil pro sebe. Nesladím, mlékem však nepohrdnu.

Voní hezky...

Po spoustě úvah na téma "bez kterého spotřebiče byste si nedokázali představit život", jsem dospěl k finální odpovědi. Počítač oželím, foťák jakbysmet, dokonce i mobil bych obrečel... Ale pressovar? NIKDY! Není to sice žádná extra třída, neoplývá funkcemi, ani nepatří věhlasnému výrobci, nicméně jde především o to, co se výsledně objeví v šálku. Vyzkoušel jsem už celou řadu značek kávy. Ne že bych nevěděl, co mi chutná a nedokázal si stále dokola kupovat totéž, ale má zvědavost mi říká: "co kdyby?"

Jsem zpět.

Není to tak dávno, co jsem smazal svůj první blog. Faktem je, že si to zasloužil - byl věnován jen železnici a mnozí návštěvníci jistě nabyli dojmu, že mě nic jiného nezajímá, což není pravda. Druhý pokus o internetový zápisník bych tedy rozjel v poněkud větším stylu... Rád bych se s vámi podělil o příhody ze života, své fotografie i snímky kamarádů, kvalitní a zajímavou hudbu a vlastně o všechno, co mě zaujalo a mohlo by zaujmout i vás, byť třeba jen jednoho jediného. Stále nemám přesnou představu o škatulkování příspěvků, proto omluvte patřičný chaos s tím související - je možné, že budu zkoušet vícero variant a tak se stane, že co jste našli tam, bude zítra onde. Pokusím se je v maximální možné míře třídit pomocí štítků, nabízených samotným Bloggerem. Stávající rozvržení stránky nejspíš měnit nebudu, proto hned pod titulkem najdete posledních devět fotek, jež jsem přidal do galerie na svém Flickru. Tak, internete, připrav se na Martina...